Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Rozhovory o dabingu Disney

 

VOJTĚCH KOSTIHA
(překladatel a ekonom)

Vojtěch Kostiha - překladatel

Vojtěch Kostiha (nar. 10. ledna 1978) je český překladatel a ekonom. Kromě práce ve Skupině Metrostav na pozici tiskového mluvčího působí jako tvůrce české verze filmových titulků a dialogů pro český dabing. Na svém kontě má přes 2 000 audiovizuálních děl, mezi které patří především hrané a animované celovečerní filmy, muzikály, televizní seriály a dokumenty.

Mezi jeho nejlepší díla patří překlad snímku Hledá se Dory či Dítě Bridget Jonesové. Velmi populární jsou také jeho překlady superhrdinských sci-fi hitů Strážci Galaxie, filmové série Já, padouch a televizního seriálu Simpsonovi, který překládá od 21. řady. (wiki)

 

Jak dlouho se už věnujete překladu? Co bylo vaším prvním přeloženým dílem pro film a televizi?

Překládání se věnuji přes 20 let a svoje první přeložené audiovizuální dílo si už nepamatuji. Patrně to byl nějaký dokument pro IMAX, protože na těch jsem začínal. Zpočátku mi to vůbec nešlo, protože jsem si ve své mladické naivitě myslel, že kdo chce překládat z angličtiny, musí umět perfektně anglicky. Po roce studia v americkém Seattlu jsem si myslel, že anglicky umím a taky jsem asi uměl. Jenže dobrý překladatel musí umět hlavně dobře česky a to mi tehdy unikalo. Moje věty byly šroubované, nehezké a nesrozumitelné. Naštěstí se překlady pro dabing ještě upravují a já měl kolem sebe trpělivé režiséry a úpravce, kteří mi vysvětlili, co a jak, a já se časem naučil psát dialogy.


Překládáte pouze z angličtiny?

Audiovizuální díla překládám hlavně z angličtiny, protože většina produkce pochází z USA. Nicméně jsem překládal i dva filmy z němčiny, jeden z italštiny, jeden z ruštiny a dva z norštiny. Pokud vás jazyky baví tak jako mne, a pokud umíte dobře česky, můžete překládat de facto z kteréhokoli evropského jazyka.


Jste bezpochyby dvorním překladatelem Disneyho tvorby u nás. Co vás přivedlo právě k němu?

Společnost Disney je největší továrnou na sny na světě. Ve své tvorbě pro děti je nejznámější a dle mého názoru i nejlepší. A já chci zprostředkovat českému divákovi to nejlepší nejlépe, jak mohu. To je můj koníček, to je moje vášeň a to je moje životní mise. Proto pro mě byl Disney jasná volba.

Walt-Disney-Pictures


 

Vzpomenete si i na první přeloženou Disneyovku?

Byl to druhý díl k animáku Není král jako král, česky nazvaný Není Kronk jako Kronk, který šel rovnou na DVD a tehdy ještě VHS. Byla to žertovná rodinná podívaná, kde nám zlou Izmu dabovala Eva Holubová, a český dabing režíroval Jan Pecha. Tehdy jsem ještě nepřekládal filmy do kina, na to jsem byl příliš nezkušený. Ale to, že mi Marek Hrazdil ze studia Virtual dal důvěru přeložit celovečerák od společnosti Disney, pro mě byl splněný sen.

Není Kronk jako Kronk


 

Ledové království 2 je jedním z posledních Disney filmů, na kterém jste pracoval. Jaké to je překládat tak očekávaný film, včetně svérázných hlášek Olafa?  

Především je to veliká zodpovědnost, protože diváci očekávají, že uvidí a uslyší něco, co předčí první díl. Na podobných snímcích pracuje vždy velmi zkušený tým a film je pod drobnohledem společnosti Disney, která schvaluje nejen hlasy nových postav, ale i písničky a vybrané termíny. Vzhledem k tomu, že jsem na snímku pracoval s režisérem Zdeňkem Štěpánem, který mimo jiné režíruje i český dabing seriálu Simpsonovi, s textařem Pavlem Cmíralem a hudebním režisérem Ondrou Izdným a vzhledem k tomu, že jsme měli na film relativně dost času, tak se mi film překládal velmi komfortně a měl jsem z něho radost.

Ledové království 2


 

Co je na překladu filmů a seriálů od Disney nejobtížnější?

Většina pořadů společnosti Disney je mířená na dětské publikum, takže jsou plné zábavných písniček, říkaček a slovních hříček. Když medvídek Pú chytá motýly na máslo, protože anglicky je motýl butterfly (máselná moucha), pak to dává smysl v originále, ale v českém znění se to musí vymyslet úplně jinak. Pokud se Kryštůfek Robin bojí do školy, protože anglické school (škola) připomíná anglické slovo skull (lebka), pak musíme aproximovat a českému divákovi sdělit, že Kryštůfek se nechce jít učit, protože si myslí, že ho ve škole budou mučitelé mučit. Autoři původních scénářů neberou v potaz, že film bude překládaný a dabovaný, takže se podobnými problémy nezabývají. Nicméně si nestěžuji. Když jsem viděl, jak náročné bylo dabování Maxipsa Fíka do angličtiny, tak mám za to, že moje práce zas tak obtížná není.

medova-hostina-s-prateli-u-medvidka-pu


 

Často je potřeba přeložit něco tak, aby to dávalo smysl a přitom to znělo co nejpodobněji originálu. Máte na to nějakou osvědčenou fintu?

Nejlacinější finta je nechat výraz v originálu. Počítač může být kompjůtr a looser může být lůzr. Pokud to takto lacině nejde, pak musíme počítat slabiky, sledovat retnice a naslouchat rytmu promluvy. To se dá naučit. Malcom Gladwell ve své knize Mimo řadu píše, že mistrem se stáváme po deseti tisíci hodinách, které nějaké činnosti věnujeme. Já mám za sebou přes dvacet tisíc hodin překladů a slabiky a rytmus sleduji automaticky.


Na kterém z Disney filmů nebo jeho detailu jste se zapotil nejvíc?

Překvapivě na Star Wars, ve kterých jsou slovní hříčky, písničky a poezie zřídkakdy. Jenže každá druhá věta se odkazuje na jiné produkty ze světa Hvězdných válek. A fanoušci to samozřejmě všechno dobře vědí. Když jsem po Františkovi Fukovi přebíral překlad filmů Star Wars, tak jsem si vzal za své, že uspokojíme právem nespokojené české fanoušky tím, že sjednotíme terminologii napříč filmy, komiksy, videohrami, romány a seriály. Takže každičká věta filmů je prověřovaná nejen po stránce stylistické a obsahové, ale i z hlediska konzistence v rámci Star Wars Univerza. A to je tak náročné, že jsme do výrobního týmu přizvali Pavla Klimeše, překladatele a odborného redaktora knih Star Wars a významného člena organizace zastřešující české fanoušky tohoto fenoménu, který nám nesmírně zodpovědně kontroluje terminologii a návaznosti. Jsem rád, že reputace překladů se u fanoušků značně zlepšila.

Star Wars


 

Má Disney speciální požadavky na podobu překladu?

Ano, společnost Disney přesně ví, jak mají překlady do cizích jazyků vypadat a jaká má být jejich kvalita. Každý film má svého supervizora či supervizorku, kteří rozumějí česky. Máme přísné standardy týkající se síly výrazů a vulgarismů odstupňované dle cílových skupin. Rovněž existují databáze termínů, které se ve filmech a seriálech opakují a tím se dosahuje vnitřní konzistence.

 
Když vymyslíte více variant, je těžké vybrat tu finální? Co nakonec rozhodne?

Nakonec rozhodne vždycky režisér či režisérka, a já si oddechnu. Moje úloha je připravit režisérům překlad tak, aby se mu s ním co nejlépe pracovalo. Režiséři překlad leckdy mění, většinou k lepšímu. Moje štěstí je v tom, že se mnou většinou změny konzultují a v drtivé většině případů se shodneme. Asi je to tím, že mám štěstí na režiséry a režisérky. Dlouhodobě spolupracuji s Vladimírem Žďánským, Janem Pechou a Zdeňkem Štěpánem, ale pracoval jsem i s Vítkem Karasem a Vojtou Kotkem. Ti vždycky věděli, co chtějí točit a jak to chtějí točit. Výběr variant pak byl vždy rychlý a konstruktivní.

Na vlásku


 

Jak přijde na spojení, jako „kvete pšenka“ v Na vlásku nebo třeba Tygrovy hlášky v Medvídkovi Pú? Kde hledáte inspirace pro kreativní tvorbu?

Něco z těchto hlášek je moje práce, něco je práce režiséra, který je vždy i úpravcem. Samozřejmě si pomáháme a pro mě je nejlepším zdrojem výraziva Šmírbuch jazyka českého od Patrika Ouředníka, který mi doporučil Vojta Kotek, se kterým jsme kdysi pracovali na pixarovce Vzhůru do oblak. To je kniha, která má výrazy na všechno, a jsou to ty nejlepší, které se dají na jazykovém trhu sehnat.


Je zábavnější překládat Disneyho animák, Marvelovku nebo Star Wars film?

Nemám preferenci. Já mám ty filmy všechny rád. I ty, které se třeba z nějakého důvodu nevyvedou, nebo na ně diváci nechodí. Lidé žijí příběhy, lidé milují dobré vyprávění a já si vážím každého pokusu něco odvyprávět.

Marvel-logo

 

Strážci Galaxie jsou velmi populární a určitě si to zaslouží. Slovní přestřelky a novotvary tu postavy pálí velmi přirozeně, s velkou kadencí a jistotou. Byla to taková zábava i při jejich překladu?
 
Strážci Galaxie byl jeden z prvních komiksových filmů, na kterém jsem pracoval a byl nesmírně zábavný. Postavy mluví civilně a vtipně. Napsat civilní dialog pro cílovou skupinu, do které ještě naštěstí patřím, je pro mne mnohem lehčí, než formulovat věty do Mickeyho klubíku. U Klubíku si totiž nejsem zcela jistý, jestli tomu, co do dialogu napíšu, bude bezchybně rozumět i tříleté dítě. U Strážců vím, že když se to bude zdát vtipné a vypointované mně, patrně to ocení i diváci. Film režíroval Vláďa Žďánský, jenž je nejen velice inteligentní a pohotový, ale i zábavný člověk, který dialogy dopiloval tak, aby se diváci dobře bavili.

Strážci Galaxie


 

Jak často prochází vaše překlady velkými úpravami od režiséra nebo herců na place tak, že je pak v kině nepoznáváte?

Každý režisér upravuje jinak a v jiné míře. Vítek Karas, se kterým jsem dělal filmy Toy Story 3: Příběh hraček nebo Raubíře Ralfa upravuje skoro každou větu a vždycky k lepšímu, čili mi to vůbec nevadí. Svůj překlad pak sice v kině nepoznám, ale respektuji režisérovu vizi a dobře se bavím. Jiní režiséři se s mým překladem spokojí a pracují s ním téměř v nezměněné podobě. I za to jsem rád. Dialogy občas mění i herci a opět je to většinou k lepšímu. Poslední takovou zkušenost mám ze seriálu Zaklínač, kde nám jeden z herců pomohl s ostravštinou, kterou v seriálu mluví trpaslíci.

Toy Story 3


 

Existuje nějaký výraz/slovo nebo celá věta, na kterou jste nejvíce hrdý? A naopak, stydíte se zpětně za nějaký svůj termín nebo celé dílo?
 
Napadá mě jedna promluva z filmu Raubíř Ralf, na kterou jsem hrdý a zároveň se za ni i trochu stydím. Vanilopka, kterou dabuje Veronika Žilková, v jeden moment sdělí hlavnímu hrdinovi Ralfovi: „Tolik ti smrdí z pusy, že se mi poblily uši.“ Věta je to tak expresivní, že si ji dokonce půjčila Mirka Spáčilová, aby z nedostatku vlastních invektiv měla čím český dabing ve své recenzi setřít. Zároveň je to věta, kterou si každé dítě, které film vidělo, pamatuje a vesele ji používá. Takže na jednu stranu jsem hrdý, že překlad udělal na cílovou skupinu ten správný dojem. Na druhou stranu se stydím, že si někdo myslí, že tak snad hovořím.

Raubíř Ralf


 

Používáte někdy své repliky a „moudra postav“, jako třeba Olafa z Ledového království 2 i v reálném životě?
 
Samozřejmě, tak jako postavy často používají díky překladu moudra moje, tak já si půjčuju od nich. Ale to děláme všichni. Něco vymyslíme sami, něco někde okopírujeme a nakonec už nevíme, co je čí. Já se podezírám, že používám moudra z filmů častěji, než si myslím, a že je leckdy dokonce považuji za svůj vynález.


Vybavovaly se vám u Lvího krále (2019) dialogy z českého překladu z roku 1992? Bylo u tohoto remaku potřeba dodržet i českou podobnost v dabingu?

Scénář na Lvího krále byl v originále dvoubarevný, kde zeleně bylo vše, co bylo i v původním scénáři. Jako překladatelé jsme měli dodržet základní termíny, například místopisné a pokud možno texty písní. Jinak to bylo na nás. S režisérem Žďánským jsme se například shodli, že by bylo vtipnější, kdyby papoušek Zazu mluvil ve verších. A tak jsme celý jeho dialog přepsali. Nakonec to filmu prospělo. Překlad původního Lvího krále byl ale velmi dobrý, takže z něj něco zůstalo.

Lví král 2019


 

Je v něčem odlišná práce na jiných Disney projektech jako třeba Disney on Ice nebo trailerech?

Na ostatních Disney projektech většinou chybí supervizor a není potřeba si nechat schvalovat hlasy. Nicméně práce je téměř stejná.


Seriály Nová dobrodružství Medvídka Pú nebo Goofyho tlupa dostaly nový překlad rozdělený do fázích během několika let. Jaké je to vracet se k tomu, co jste dělal už dříve?

Pro mě velmi příjemné. Například těch pár dílů Goofyho tlupy, které jsme nedávno dodělávali, jsem si vyloženě užil. Je to jako potkat se s kamarády, na které máte jen dobré vzpomínky.

Goofyho tlupa


 

Vnímáte změny ve způsobu vyjadřování postav v průběhu let?

Určitě ano. Jazyk se pomalu mění a lidé rozumějí jiným věcem jinak. V mojí tvorbě je důležité poslouchat zejména, jak mluví děti a teenageři. Tam je posun asi nejdynamičtější a nejzajímavější. Ve svojí tvorbě vnímám zejména posun vstříc angličtině a uvolnění některých gramatických pravidel. Osobně mi to vůbec nevadí a nemám pocit, že by mladší generace mluvily nějak hůř. Prostě mluví po svém a naší úlohou je jim vyjít vstříc a zároveň jejich vyjadřování pokud možno nenásilně kultivovat.


V Toy Story 4 jste uveden, jako autor textu písně "Nemůžeš se hodit do smetí", která je nyní v nominaci na Oscara 2020, jako nejlepší filmová píseň. Byl to váš první písňový text, a jak k tomu došlo?
 
Ano, jsem tam uveden jako autor. Písnička se mi líbila, tak jsem ji zkusil otextovat. A ono to vyšlo. Skoro. Textař Pavel Cmíral ji tu a tam vylepšil. Upřímně si myslím, že ji vylepšil poměrně zásadně a text je de facto spíše jeho, ale do titulků nechal jako autora zapsat mě, asi aby mi udělal radost, a taky mi ji udělal. Každopádně mě překládat písňové texty baví a v textování bych se chtěl zdokonalit.

Vidlík Toy Story 4


 

Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna (2011) byla vaše první zkušenost s dabingem? Jak tomu bylo v tomto případě?
 
Zrovna jsem byl ve studiu a pan režisér Pecha potřeboval někoho, kdo by zakřičel „Spaste duše!“ a utonul. Tak jsem se nabídl. Větší ambice v této oblasti zatím nemám.

Piráti z Karibiku Na vlnách podivna


 

Kolik času vám zabere průměrně dlouhá Disney pohádka? A kolik třeba Simpsonovi?

Pro dabing se film překládá přibližně týden a stejnou dobu trvá i nasazení titulků. Jedna epizoda Simpsonových se dá přeložit za čtyři až šest hodin. Záleží ale na cviku a zkušenostech. Dříve mi překládání trvalo i trojnásobnou až čtyřnásobnou dobu.

Simpsonovi


 

Chtěl byste něco vzkázat divákům a posluchačům vašich překladů?

Já jsem nejšťastnější, když se lidé u mnou přeložených pořadů dobře baví, když je dabing nebo titulky neruší a když odcházejí domů nadšení, udivení a spokojení. Pokud smím něco divákům vzkázat, pak jen, aby se dobře bavili.

Vojtěch Kostiha - překladatel

 

Děkujeme! (Disney Team CZ)

 

 

 

Následujcící otázky mohli položit čtenáři profilu Pro podporu všech dabérů v ČR v roce 2014. Ty, které vám tu předkládáme mají nějakou spojitost s Disney světem a proto je dobré na ně znát odpovědi...

 

EVA SPOUSTOVÁ
(Minnie Mouse, Gedžitka a další) - damu.cz

cimg0029-op-jpg-500.jpg

Eva Spoustová ve Studiu Virtual při režírování dabingu k "Hodně štěstí, Charlie"


1. A já vám musím dát velký obdiv za naprosto úžasně odvedenou práci na seriálu Hodně štěstí, Charlie. Podle mne je to jeden z vůbec nejlépe nadabovaných seriálů, co jsem kdy viděl. Strašně mě mrzelo, že jste nemohla práci na seriálu dotáhnout do konce.
Rád bych věděl, jaký dojem udělal seriál na vás při režii dabingu nebo jestli máte nějaké zajímavé vzpomínky z natáčení. Doufám, že se vám dostane do rukou brzy seriál podobného rázu, byla by to úžasná podívaná. ;)) Děkuji


To jste moc hodný, díky. My už ani nevěříme, že si diváci všimnou, jaký je rozdíl mezi upraveným dabingem, rozčleněným při natáčení na jednotlivé repliky, které si dabér nejdřív poslechne v originále, a pak teprve točí - a dabingem, který se jede bez ohledu na úpravu rovnou na červenou a při kterém se dabér jen snaží „nějak plavat čubu“. Tak to je další dobrá zpráva o tom, že diváci jsou na kvalitu ještě citliví. Hurá! Sláva vám! 

Při úpravě dialogů nahlédnete originálním hercům „do kuchyně“, pokud jde o techniku jejich řemesla – každou repliku vidíte tolikrát, dokud neobjevíte optimální slova, která plně vystihnou tělové napětí, gesta, mimiku původních herců…A herecká technika, jakou užívají „sitkomoví“ herci (včetně hrajících dětí!) v tomto seriálu je obdivuhodná. Učím na DAMU, takže „zkoumat“ herecké řemeslo je pro mě zábava i práce v jednom. - Když najdete vhodnou konstrukci textu, což je základní podmínka dobrého dabingu, je další osud práce závislý na hercích. Dabéři zde odvedli poctivou a skvělou práci. Byla to, hlavně pro dabéry hlavních rolí: Amy, Teddy, Boba a Gabea a výrazných vedlejších rolí ukrutná robota. Ohromná práce!

Nejvíc se zapotila asi Vlasta Žehrová - její role Amy byla, vzhledem k výrazovým prostředkům a herecké kvalitě originálu velmi náročná. Vlasta vcházela do studia a hned rovnou zouvala boty, aby se jí pohodlně stálo a aby mohla být dobře opřená o chodidla – když chcete dobře vyhovět originálu, je třeba občas alespoň trochu zapojit i tělo dabéra – hlas vydává zprávu i o svalovém napětí těla - věděla, že bude po skončení frekvence propocená a docela utahaná. Amy v originále střídá rytmus, je občas až trochu „šílená“, „ulítlá" – i jen technicky je to pro dabéra těžký part. Chtěla jsem, aby Vlasta hrála Amy, protože je jí podobná – i svým smyslem pro humor - věděla jsem, že má všechny předpoklady pro to, aby roli vnitřně uchopila a ztotožnila se s ní dokonale.

Klárka Jandová měla hlavně velké množství textu a musela prokázat, že má velkou výdrž - což má. Martin Zahálka se k Bobovi hodil také typově a často se nám stalo, že jsme se upřimně odbourali nad situacemi ve hře a u vtípků, které na sebe herci evidentně měli občas kulišácky“nastražené (třeba změnu textu - nebo něco určitě nenazkoušeného udělali při ostrém jetí a při tom detailním rozboru, kdy na repliky koukáte několikrát, pochopíte tu situaci přesně: Občas se zkrátka při natáčení vzájemně lehce „vykolejovali“, tím si práci „opepřovali“, udržovali se v pozornosti a bavilo je to. Divák si nemá těchto detailů kdy všimnout, musel by si každou situaci vracet a být hodně pozorný – je to něco podobného jako oblíbené záběry z Pána prstenů, kdy na obzoru za Gandalfem projede v dálce auto a tak… J Ze seriálu díky tomu vnímáte celkovou pozitivní atmosféru, k terá panovala při natáčení – je jasné, že určitě zažívali na place srandu a bylo jim spolu dobře.

Vojta Hájek daboval PJe s velkým nadšení. Ivy - Nikoly Votočkové byla krásně ironická, paní Dabneyová Dády Bartákové skvěle „tvrdá“ a nad věcí. Krásně si různé roličky vychutnávali Jirka Hormada, Pavel Tesař, Honza Vondráček, Radka Stupková a jiní, velmi dobří herci. Já jsem se většinou extra-nejvíc těšila na Jirku Kohlera, který dělal Gabea s ohromným smyslem pro puberťáckou, ale jemnou srandu. Při natáčení třetí řady - jak pokročil čas, Jirka přemutoval = změnil chlapecký hlas na mužský a přišel do studia s tím, že už to asi nepůjde. Ga be se ale také změnil velmi podobně a vymysleli jsme navíc pro Jirku takový tríček, jak jeho, nyní už hutný a „velký“hlas zase drobátko „přigabeovatět“ – říkali jsme tomu triku „veverka“ – šlo o to, kam Jirka nasměruje výdechový proud při mluvení ). Takže po celou třetí řadu řadu byl Jirka až neuvěřitelně trpělivý a soustředěný, protože nešlo jen o to, co kdy říká a jak hraje, ale musel k tomu navíc ještě hlídat hlas. Gabea jsem milovala možná i proto, že mám doma podobného „chlapečka“ a větu „Připravte se žasnout“ v podstatě běžně užíváme při jeho průšvizích, které jsou těm Gabeovým velmi podobné.

J Ráda na to natáčení vzpomínám. Vždycky, když jsem se doma ty hodiny a hodiny mořila s dialogy, těšila jsem se na setkání se svými výtečnými kolegy a na společnou práci jako na svátek. Některé dabingové herce pokládám totiž za herce zcela výjimečné – jsou pokorní a udělají , aniž by se šetřili, co jen je v jejich silách, aby po nich zůstala hezká práce – makají takřka do vysílení. - nejkrásnější je pro režiséra při natáčení tahle situace: Má v hlavě vlastní zvukovou představu toho, jak by věta mohla vypadat a herec „zahraje“ = přidá ze svého prožívání do role nějakou barvu, jemný valér - něco“navíc“, co režisér vlastně nečekal a vznikne dabingové „kouzlo“. Špatně se specifikuje, co to vlastně je, to co se stane – když se objeví nějaká specifická emoce v tom hereckém výkonu, ale „hne“ vám to s duší a vy se smějete, nebo je vám teskno - Toho si vážím. Klaním se dobrým hercům, kteří nedělají tuhle práci jen kvůli penězům a ve studiu, pokud mají podmínky, skutečně tvoří. To znamená, že „používají talent“. Já dokonce věřím tomu, že když děláte dlouho dabing jen pro peníze a chodíte ten text do studia jen bez zkoušení „odříkat na první jetí“, „rovně přečíst“ a jim to tam „stačí“ - tak ten velký dar, tu podivnou nespecifikovatelnou věc, ten talent – můžete ztratit - zabít v sobě tak, že už pak nevyleze, ani když vás zkoušet režisér nechá a máte podmínky dobré.

Štěstí seriálu „Hodně štěstí Charlie“ tkvělo v krásně a „chytře“ hrané předloze, ve šťastném obsazení mimořádných dabérů (i pokud jde o jejich lidské hodnoty), v extrémně dobře „vyloženém“ překladu – ono je totiž něco jiného text pro úpravce jen přeložit, nebo vyložit! (Eva Wa tson-Jones), pak v upraveném textu a v dobrých podmínkách k natáčení (zkoušení a čas k práci (Virtual). - Čtvrtou řadu jsem, bohužel, nemohla dodělat, protože dabingem bylo pověřeno SDI (vyhrálo prý tendr zadavatele – zřejmě dalo „levnější“ nabídku než Virtual – nevím. - Paní, která mi volala, že bych měla tuto řadu dodělat v SDI, mi nabídla za každý díl o třetinu menší honorář než ve Virtualu, a to už - vzhledem k tomu, kolik času trávím nad úpravou, aby byla vhodná pro můj způsob natáčení - pro mě nebylo únosné. Když jsem to propočítávala, vyšlo mi, že bych měla pak zhruba 57- 60 korun na hodinu tvrdé profi-originální práce. Dí ;l má cca 25 minut, minutu tohoto typu dialogu vymýšlím minimálně hodinu a točili jsme pět dílů čtyři až pět dní. Proto jsem nemohla - za změněných podmínek pokud šlo o čas na přípravu a finance - seriál dodělat. Od doby, kdy jsem odmítla slevit z kvality své práce a své (již tak dost nízké) ceny, jsem ve studiu SDI nebyla – tedy vlastně nikdy."

2. Jak dlouhá je cesta stát se dabérem?Je podmínka být herec, nebo pokud to má ten dotyčný v krvi může se jim stát i bez toho ? Děkuji moc za odpověd a Mějte krásný zbytek večera

Podstata mýtu o tom, že dabing můžete dělat bez hereckého školení, souvisí s tím, že v dabingu je (logicky) nouze a malé děti – „malinké“ nejmladší hlásky. Děti se k dabingu dostávají různou cestou, ty schopné a talentované se ho naučí a jak rostou, dabují pak dál. Z některých vyrostli díky jejich talentu a vnitřní jiskře geniální dabéři – Jirka Prager například. Možné to tedy je. Ovšem v dabingu, tak jak se dělá teď- rychle bez zkoušení nemají běžně příležitosti k systematické kultivaci hereckého talentu - takže jim hrozí, že se tzv.:„zkazí“, Stanou se z nich pak jen čtecí automaty“ s jednostejnou intonací oznamovacích vět a nelogicky intonovaných otázek – nenaučí se „myslet pod textem“ a „jednat textem“. Je to veliká škoda. Jistě jsou mezi nimi nadějní herci a potenciálem, ale nedá se to většinou z jejich výkonů poznat. Vypadá to, že dělají dabing asi jen pro peníze – bez větších hereckých ambicí. Nelze jim to vyčítat, protože jsou „výrobkem podmínek své doby“:

Přijde-li do studia malý dabérský talent, všichni jásají a zároveň říkají: „Ó je, jenom aby se nezkazil! Teď udělá pěkně roli, ukáže se, že je dobrý, a pak hned začne lítat ze st udia do studia, protože dětí je málo a jdou „na dračku“, a tu svou vzácnou emoční citlivost takhle ztratí - až ho budou třískat rovnou na červenou hlava nehlava…“ Současní mladí dabéři, kteří začali jako děti a nemají vystudované herecké školy, jsou v těžké situaci – právem se bojí, že je teď (ve věku kolem dvacítky) nahradí studenti a absolventi – herci, vychovaní primárně k práci s emocemi a k tvorbě. Není asi náhoda, že tito mladí dabéři se nijak nepřipojili k současné snaze herců o návrat kvality dabingu – je pro ně jistě nepředstavitelné snažit se udělat něco pro kvalitu této profese, když jim vlastně tu pravou krásu hraní v dabingu nikdo neukázal a nevedl je k ní.

Jinak si myslím, že kvalitní dabing má smysl dělat s herci profesionály – jsou to lidé, speciálně školení v jevištní řeči a v herectví. Je i mnoho amatérů, kteří se o dabing pokoušejí. Jejich parketa jsou parafráze a karikatury – „Pána pařmenů“ a jiné podobné dabingové„legrace“mám ráda – jsou tam skvělé nápady, ale je poznat, že to namlouvají neherci. Chápu, že lidé si rádi dabing zkouší a že je pro ně vzrušivá představa, že by jejich hlas zněl třeba v kině…Když řeknu: „Já bych si někdy ráda apoň trochu zaoperovala doopravdy na operačním sále jako ortoped“, jistě vnímáte, jak je tat o moje představa mimo reálné možnosti …I když bych se tu operaci udělat třeba na nějakém kurzu mohla krok po kroku naučit… 

Ale jestli máte herectví, jak píšete, v krvi a chcete doopravdy hrát a je to pro vás ta nejdůležitější věc na světě, tak to dělat budete a tu cestu k tomu najdete! Nejdřív je třeba určitě hrát divadlo, dabing jen čerpá z řemeslných dovedností možností, jichž se učíte užívat při zkoušení divadelních rolí ;.


3 Jak byste popsala vy rozdíly mezi dabováním v osmdesátých (devadesátých atd.) letech a dnes?

1) U větších rolí jsme dostávali před natáčením domů kazetu s filmem a scénář, abychom pochopili kontext, vývoj postavy a podívali se na obtížnější smyčky.- Když jsme se Sašou Rašilovem točili s Olgou Wallo „Romea a Julii“, uměli jsme texty nazpaměť vlastně jako divadelní roli, abychom mohli pracovat na výrazu. – S podobnou přípravou jsem se nyní už nikdy nesetkala.

2) Režisér vám podal před natáčením ruku, chvilku s vámi pohovořil, aby s vámi navázal lidský kontakt a připravil si vás pro práci: řekl vám, co si o vaší roli myslí a jakou má představu o vašem výkonu, co potřebuje. Byl ve studiu vedle vás a jeho pokyny byly tedy nejen verbální, ale třeba i tělové, gestické, tedy pro herce živější a přesnější.… - Dnes vetšinou jen jako přicházející herec nahlédnete do zvukařské místnosti, kde sedí i režisér, zamáváte na sebe, pozdravíte se a takto„odděleni“pracujete.

3) Dříve byl text předem „rozsmyčkován“ = připraven k natáčení po částech. Smyčka trvala cca 20 vteřin. Herci se ukázala jedna smyčka v originále, on si „srovnal v hlavě“jaké slovo z textu patří do které „díry v puse“, podíval se na tělové jednání a mimiku postavy, pak se smyčka zkusila s hlasitým původním zvukem (aby se orientoval i režisér, zda je herec technicky „dobře“, pak bez zvuku – zde už režisér připomínkoval výraz = hraní a pak se teprve točilo. Herec tedy měl příležitost poznat dobře kontext jednání své postavy i jednotlivou repliku. Kódy nebyly podstatné, hrálo se podle obrazu. Dialogy se natáčely pokud mož no najednou se všemi postavami, herci, kteří spolu hráli, si tedy navzájem skutečně partnersky„povídali“.

Nyní se rozsvítí „červená“ a už se točí, maximálně vám na začátku postavu „ukážou“ tzn. – nechají chvíli jet nějaký kus filmu a vy se podíváte, jaký je postava herecký typ a jak mluví. Věty nasazujete okamžitě ve chvíli, kdy postava mluví, řídíte se kódy – nasazujete tedy ne podle herecké akce, ale podle čísla v kódu. I v taktovýchto podmínkách jsou dabéři schopni odvést herecky srozumitelý výkon – je to obdivuhodné – o skutečně „herecké“ práci na roli ale v takto vedeném dabingu mluvit nelze. Režisér, který vede natáčení tímto způsobem vlastně většinou jen „hlídá kódy“= říká zvukaři, kdy podle kódu začne herec mluvit a práci s herci jen přihlíží – fakticky se tedy o režii dabingu nejedná, těmto režisérům se říká „hlídači synchronu“, stihnou v té rychlosti maximálně „ohlídat“, zda věta začíná a končí „v puse originálu“, jak má. Občas opraví intonaci tak, aby si postavy, které se nikdy při natáčení nepotkávají, přestože spolu vedou dialog, logicky intonovaně odpovídaly na otázky, nebo otázky kladly. V práci režisérů vidím největší rozdíl – režisér je, podle mě, ten, kdo rozhoduje, nakolik ustoupí ve svých nárocích tlaku studií na čas a jak se vlastně bude točit.

4) Dříve bylo jasně stanoveno, že se pracovalo na „normostrany“. Normostrana textu měla 30 řádků, každý řádek měl 30 písmen. Překladatel dostával za normostranu svého výsledného text cca 120 korun, úpravce dialogů 130 korun. Úpravy i překlady dělali jen ti ve svém oboru kvalifikovaní a nejlepší. Měli na to mnohem více času, upravovalo se třeba se čtvrtročním předstihem před natáčením. – Nyní se platí tato práce podle mě zcela neprůhledných pravidel, obvykle zřejmě podle minutáže filmu, bez ohledu na to, jak „hustý“ je v něm dialog. Protože honoráře za tuto práci poklesly velmi tvrdě krutě dolů pod únosnou míru, jsou překl adatelé nucení, aby místo překladů vlastně už upravovali text postavám na délku. Protože ale překladatelé s úpravami nemají zkušenost, stane se snadno, že v dobré snaze vyhovet a „už upravit“, vlastně překroutí smysl mluveného – při dabingu není totiž rozhodující přesný významový překlad, je to zvláštní forma překladu, kde hraje významnou roli řeč těla a mimika, které se všechno osatní musí přizpůsobit. Myšlenky se musí zasadit ve větných frázích mezi jasně daná místa výdechů a nádechů. Úprava je další velmi slabé místo současného běžného dabingu.

V tomto srovnávání nejsem schopná postihnout technický vývoj nahrávacích zařízení, který, pochopitelně hraje velkou roli v proměně dabingu, pokud jde o technické možnosti. Podstata herecké práce je ale pořád stejná – urychlit ji, jakýmkoli technickým zařízením - nelze. Jistě jsem na mnoho dalších možností srovnání rezignovala – to by chtělo podrobnější rozbor, popisuji tu spíš dřívější standardní tvorbu v ČT a nynější standardní tvorbu děl podobného žánru v běžných soukromých studiích. Pominula jsem tedy tvorbu „lepších“dabingů filmů pro kina i zcela absurdní součas nou praxi malých, takřka„garážových“ studií.


4. Dobrý den, chci Vás jen pozdravit a přiznat se, že jste mi nejvíc utkvěla v paměti jako Manuela (Isabela) . Moje první a poslední telenovela . I když přeci jen jedna otázka, týká se i Vás nynější přeobsazování v dabingu ?? Děkuji.

Nynějsí přeobsazování se mě tklo zřejmě jen v případě Jessie v Pokémonech na Barrandově. Potom, co jsem odmítla pracovat na „Hodně štěstí Charlie“ jako režisérka (za pro mě nepřijatelných podmínek) v SDI, jsem v podstatě přestala být obsazovaná jako dabérka i v jiných studiích – jestli to spolu nějak souviselo, anebo je to jen náhoda, nevím. Takže pro mě mé dabigové „odmlčení“ nastalo už dříve. Upravuju a režíruju pro studio Virtual. Teď jsme dodělali ve Virtualu nový film (do kin) pro menší děti „Dům kouzel“.

„Manuela“ byla první telenovela, která sem po revoluci přišla. Protože všechno ohromně spěchalo, nezbyl asi žádný čas na úpravy dialogů. Přišli jsme poprvé do studia a ve scénáři bylo napsáno: „Bernarda nadává“, ale monolog tam něbyl napsaný žádný. A Bernarda tam měla dobrých pět hutných odstavců dynamického textu a takto to bylo u jiných postav také. Ty jsme si vymýšleli, my sami! herci! za pochodu. Proto to zpočátku vypadalo tak, jak to vypadalo. Pokud jde o dabing, ta kvalita byla děsivá – scénáře se postupně vylepšovaly – dobrých tvůrců dialogů bylo v té době málo na tak velký trh, který se tu otvíral – proto jsou dabingy z té doby někdy až pitomé. J Pak Manuelu, o mnoho líp znovu celou - už s normálním scénářem namluvili znovu. Mně zahájila Manuela, paradoxně díky těm děsivým textům novou profesní éru v životě: Matku Manuely dabovala paní Jarka Adamová, která si všimla, že při tom stresu a běsu ve studiu jsem schopná z fleku dát dohromady dobře postavené a smysluplné věty a řekla o tom „největší“ z českých dabingových režisérů té doby Olze Wallo. Tahle zmínka paní Adamové byl možná jeden z důvodů, proč se Olga rozhodla, že se u ní sm&iacut e;m učit, jak se dělá dabing. Paní Adamová byla neúprosná a dokázala být velmi tvrdá, když šlo o hereckou práci… Při tom dabingu nepřipraveném a odbytém tenkrát vzteky opravdu skoro plivala síru…



5. Jak se vám dabovala Buclatá dáma v Harrym Potterovi?

To bylo jen pár vět. Pan Sitár vedl herce dobře, s citem pro jazyk i výraz, se zkoušením a pečlivě. Byl to film do kin se zahraniční supervizí – tedy záruka tehdy standardně honorované dobré práce všech složek.

6. Jaký byl rozdíl v tom, když jste dabovala Gedžitku z Rychlé Roty poprvé a potom pro novou verzi dabingu? Jak na vás působily překlady a úpravy a také zmeněné hlasy Chipa a Dalea? Byl už v té době citelný tlak? Jak vzpomínáte na společné dabování s Oldřichem Kaiserem?

Nejvíc u té druhé verze bych oplakávala tu původní znělku, Vilém Čok i ten text…hmmmm! Ta původní znělka byl skoro dětský punk! První verze byla současně prvním pořadem v Čechách po revoluci, na který se castovaly hlasy před americkým supervizorem. Režíroval pan Hnilica, starý pan režisér, vždy s doutníkem v puse.Text byl velmi dobře upraven – klasická práce podle tehdejších poctivých pracovních „norem“ v ČT, se zkoušením, s opravováním výrazu atd..

Chip a Dále byly vytáčeni zvlášť, dabovali se na speciální „zpomalenou“ stopu, která se pak zrychlovala, aby ty jejich hlásky byly zkreslené, jak jsou v orig. Takže s panem Kaiserem, ani s Janou Páleníčkovou jsem se ve studiu nepotkávala, ale s mým milovaným Jirkou Bruderem (Montym) jsme trávili hodně času bok po boku v dabingové „kukani“. Obrovský člověk, spolehlivý, fajnový. Jeden z té „staré gardy“fantastických dabérů- herců až do morku kostí. My jsme se spolu setkali už dřív, dělali jsme s paní režisérkou Beránkovou na „panu Foggovi“ v „Cestě kolem světa za 80 dní" a pak jsme se zase rádi potkali po letech u Olgy Wallo na „Komisaři Moulinovi“ – pořád se mi po něm stejská. Hodně pro mě znamená. Stejně jako Sláveček Sejk, Staníček Fišer, Miloš Hlavica, Boris Rosner, Micha Pavlata.. – s těmihle pány i jen sedět v šatně byla vždycky krása! - V té době nikdo ani nevěděl, co to „citelný tlak“v dabingu může být!:-)

Škoda, že jsme pak předabovávali, prý kvůli technické nedokonalosti záznamu – mezi herci se šuškalo, že to je prý kvůli tomu, aby se mohlo po novém nadabování zacházet s autorskými právy jinak, než podle původních smluv - že prý než vykupovat od nás práva bylo výhodnější to udělat znovu – to se ale jen říkalo, takže skutečný důvod, proč se to předabovávalo, neznám. Rozhodně považuji, i vzhledem ke způsobu natáčení, původní dabing za lepší.

A jaké je to dabovat Minnie Mouse v porovnání s Gedžitkou? Děkuji!

To jsou krásné otázky! To je ohromné, že vás tohle napadá! JE to totiž pro mě opravdu JINÉ! Minnie je, hlavně teď v Klubíku, charakterem přizpůsobena hodně malinkým divákům, takže je náturou „jemňounká“ a „chichichi“ a „mašličky“…Hlásek má posazený o hodně výš než Gadget, takže ze studia, když jsem tam delší dobu odcházím drobátko ochraptělá, ale za dvě hodinky se to zase spraví. Mickeyho Mouse jsem měla ráda už v sedmi letech – tenkrát se to u nás vůbec nesmělo ani promítat, ani propagovat. Pamatuji se, jak v nějakém časopisu vyšel nějaký článek o tom, jak jsou Disneyho filmy pro socialis tické děti nevhodné a jak jsou panenky Barbie vyloženě škodlivé pro dětskou fantazii. Jenže já jsem milovala Mickeyho a toužila po vlastní panence Barbie, tak jsem jim psala do té redakce nějaký rozhořčený dopis. Mickeyho obrázek, který tam pod tím článkem byl, jsem si vystřihla a nosila ho všude s sebou. Byl to jediný jeho obrázek, který jsem kde mohla najít. Takže je to taková moje „srdeční záležitost“už od mala. J Jsem šťastná, že se podařilo hercům domluvit mezi sebou, nepřistupovat na nižší cenu za rychlejší práci a udržet tím dabing Mickey-věcí ve Virtualu. Se Zdeňkem Štěpánem se pracuje velmi dobře, zkouší je, je také odchovancem „staré dobré režisérské školy“a „neslevuje“!.

Gadget mě bavila, protože to byly vlastně docela složitě konstruované detektivky. Jinak jsem velký fanoušek Disney animáčů, sbírám je a mám je ráda! Dabovala jsem také, v dnes již neexistujícím studiu Golem, Olive Oilovou (ze špatně upravených textů a rovnou„na červenou“ v Pepkovi námořníkovi a tam jsem často „řvala smíchy“ – hlavně u těch opravdu starých grotesek, třeba z období 2.světové války – jak jsou ty gagy „natajmované“, jak sedí hudba k akci.! – originál je krása! Animované filmy pro mě mají velké kouzlo – je to celá obrovská kapitola kinematografie. Chtěla jsem původně dělat a animovat loutky pro film, takže já jsem „člověk pro animáče nadšenej“! „Ulítávám“na Burtonovi - a současné dokonalé 3D efekty mě také napňují posvátnou úctou k jejich tvůrcům. Jsou to zázraky! A zaslouží si dobrý český dabing.

 

Další povídání o dabingu s Evou Spoustovou najdete v naší rubrice Dabing ve Studiu Virtual 2.

 

 

 

VLASTIMIL ZAVŘEL
(Bumla, Homer a další)

Rozhovor s Vlastimilem Zavřelem o tom, jak se dostal k dabingu gumídka Bumly. Audio z rozhlasového pořadu Českého rozhlasu:

 

 

 

JANA PÁLENÍČKOVÁ
(Chip a další) wikipedie

jana-palenickov_image_620x349.jpg

 

Dobrý den, proč jste byla přeobsazena v seriálu Ženatý se závazky?
Dobrý den, ze seriálu Ženatý se závazky jsem odešla sama z důvodu snížení honoráře. Ale jinak práce samotná byla moc fajn .

Četl jsem seznam herců kteří jsou v agentuře . Vaše jméno jsem tam nenašel Znamená to že v agentuře nejste? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, ano, v agentuře nejsem.

1.Jak se díváte na současnou situaci v dabingu?
Je smutné, co se teď děje... Co se kvality týká, nemyslím si, že je to katastrofa. Doba je rychlá, na vše je málo času, ale i teď se dá zkoušet, opravovat, pilovat. Dnešní dobu určitě nejde srovnávat dobou před r. 1989 s Českou televizí. Obojí jsou dvě rozdílné věci.
Nejsem zastáncem přeobsazování rolí v roztočených seriálech, tyto nabídky odmítám. Bylo by mi to blbý vůči kolegyním, za které bych to vzala. Peníze jsou potřeba, ale ne za každou cenu.

Jaký byl Váš vůbec první dabing?
Můj první dabing jsem dělala ve třech letech a byl o Hirošimě, ale jak se jmenoval uz nevím. Jen si pamatuju, ze jsem jednu smyčku dělala strašně mockrát, az jsem se rozbrečela a to pan režisér prave potřeboval .

Jak vzpomínáte na dabing Chipa z Rychlé Roty? Nepamatujete si nějakou zajímavou příhodu z dabování? Setkala jste se při něm i s Dalem- Oldřichem Kaiserem? Co říkáte na nový dabing tohoto seriálu a nové hlasy?
Dobrý den, byla to super práce! V té době úplně nová technologie- zrychlování hlasů. Příběhů bylo dost, nelze vypichnout jeden . Vždycky jsem byla s panem Kaiserem a někdy i s dalšíma kolegama. Nový dabing jsem slyšela jen jednou a vydržela jsem jen chvíli, není to ono. Bohužel stejnou splácaninou zkazili i Včelku Máju, to se nedá taky poslouchat! A hlavně: v původním znění obou deriálů jsou i herci, kteří už nejsou mezi námi a to byli herci s velkým H.

Jak vzpomínáte na roli Dany z Kroku za Krokem?
Dana byla dokonalá!!! Ten seriál jsem milovala a miluju. První sitkom, kde byl slyšet potlesk a smích diváků.
A s Danou jsem si dokonce i jednu dobu psala .

Jak vzpomínáte na roli Kelly Bundové ze seriálu Ženatý se závazky - a proč jste ji od 3. série dál už nedabovala?
Ženatý se závazky byl super seriál, Kelly- melounek se dělala skvěle. Proč jsem dál netočila je vysvětleno v první otázce.

Děkujeme!

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jak začít s dabingem.

(Gabriela Malá , 28. 3. 2020 8:23)

Dobrý den, prosím vás poradíte mi ? Je mi jedenáct let a hodně mě láká dabování. Bydlím na Valašsku.

Re: Jak začít s dabingem.

(Disney Team, 28. 3. 2020 13:23)

Dobrý den, začít se dá i tím, že si vyzkoušíte doma nadabovat nějaké filmy nebo seriály jen tak pro radost a zjistíte, jestli vás to baví a zlepšovat se. Dalším stupněm může být nějaká herecká škola... a hlavně hodně píle, chuti, výdrže a snahy. :)

Zánik dabingu

(Jan Kliment, 29. 10. 2014 23:30)

To jako, všechny původní dabingy budou zrušeny?